Ne vždy vám přistane na stole
nahrávka non plus ultra, to je celkem běžná věc. Něco se líbí více, něco méně.
Mortem ale původně vznikal pro podporu domácích kapel, než došel do stavu, ve
kterém se nalézáme dnes. Netvrdím, že bychom se měli vrátit k tomuto
modelu, což by pochopitelně byl krok zpět, ale na druhou stranu si říkám, že i
dnes, v desátém roce existence našeho zinu, si můžeme luxus představení
mladé české formace dovolit a tak trochu připomenout, čím Mortem ve svých začátcích
byl. Takže dnes tu máme smečku ERRANTES, formaci mladou, místně pražskou. Slušelo by se pětičlennou sestavu
na úvod představit, ale vše podstatné se můžete o kapele dočíst na bandzone
profilu, případně na facebooku a tak se raději pověnuji přímo nahrávce „Live Session
2015“, což je název trochu zavádějící, protože o žádný živák nejde. Kluci
zkrátka chtěli udělat produkci ve stejném duchu, jako by vyznívali naživo,
avšak nahrávalo se ve studiu. A výsledek? Vzniklo dílko, které má dle mého
skromného názoru do živého vyznění pěkně daleko. Produkce je čistá na můj vkus
snad až příliš a trocha rajcovního „zahuhlání“ by neškodila, výhodou však je,
že se v jejich hudbě neztratíte, tedy po stránce zvukové určitě ne a po té
hudební vlastně také ne, jelikož si většina skladeb razí cestu přímo. Ale to
jen na okraj. Dodnes mi po zevrubném zkoumání nejde do hlavy, proč mi tohle
v podstatě promo mnohem lépe vyznívá do sluchátek (komorní poslech), nežli
na rozšířeném stereu doma, které by teoreticky mnohem lépe vykreslovalo ono
„živé vyznění“.Co se hudby týká, musím zmínit v podstatě dvě roviny. Ne tak ze strany kapely, jako spíš z té mé. První rovina, která mě zasáhla hned po prvním poslechu, by se dala označit za testovací. Ovšem až s odstupem času, protože, co proběhlo přehrávačem napoprvé, vypovídalo asi tolik; slušný, šlapavý, místy úderný a stále dopředu běžící, ale přece jen… death metal. Nejen, že materiál nevhodný na naše stránky, ale i hudba, která si vyžaduje od mé maličkosti to správné rozpoložení. Rozumějte, miluju God Dethroned, ale nemůžu ho poslouchat kdykoliv, musím mít tu správnou náladu, a po prvním poslechu jsem to měl úplně stejně i s ERRANTES. Největším trnem v oku mi byla pravděpodobně druhá „Kolíska hříchu“, rychlá a dravá, ale s tak drtící Radovou death metalovou vokální linkou, připomínající bezděčné chrlení (ne)textu. Nerozdýchal jsem jí ani napodruhé, možná proto, že se mi zdála až přehnaně přímočará a vskutku hrozilo, že už to prostě poslouchat nebudu a recenze vůbec nevznikne, ale nechal jsem to jet dál a prostě poslouchal death metal. A udělal zatraceně dobře, časem jsem totiž zjistil, že hudba pražské pětice není neproniknutelnou hrází a dá se v ní objevovat mnohé. Přišla na řadu sluchátka a rovina druhá, nikoliv testovací, ale objevitelská. A zdaleka to najednou nebyl jen ten death metal, ale death/black s náznakem progrese a úplně jiná káva. Začal jsem si více všímat drobných nepatrných věcí, jako je vynikající kooperace kytary a basy v úvodní „Touch of Pain“, i toho, že Rado občas sáhne do jiných hlasových rejstříků a v určité poloze se mi jeho vokál podezřele zamlouvá. Pak jsou tu povětšinou velmi zajímavé úvody skladeb, řekněme předehry. Kupříkladu ta v původně nenáviděné písni „Kolíska hříchu“ je naprosto luxusní záležitostí, a přestože vyznívá poměrně jednoduše, má své kouzlo a svou sílu. Časem jsem si paradoxně tuhle skladbu oblíbil, ona totiž skutečně neuvěřitelně šlape a hrne se nekompromisně vpřed. Zpátky ni krok! Vlastně moment, poklidné tempo se vrátí v jejím závěru a šeptaná pasáž je hodně příjemná, načež ji chlapi rozbijí blackovou sypačkou skrze níž se vrátí k původnímu motivu. Skladatelsky velmi dobré. Jednoduchý úvod následující „King of the Night“ mě pevně kotví k/ke škatulce death/black (nikoliv black/death) a zajímavé věci se dějí až v její závěrečné třetině, kdy vám na ušní bubínky zaklepe tetička progrese. Nad hravostí úvodu „Saturnus“ by pak zaplesalo srdce nejednoho blues mana, takže to vypadá, že progrese pokračuje, alespoň do doby, kdy se poslední kus zvrhne ve strhující blackovou! jízdu, ovšem přerušovanou nápaditými tappingy. Popravdě tady mi sedí téměř vše včetně Radova hrdelního projevu. Možná jen zamrzí samotný závěr do ztracena, klidně bych si dokázal poslední skladbu představit jednou tak dlouhou. Druhou záhadou je, že jsem nakonec nemusel vůbec čekat na rozpoložení mé maličkosti pro poslech tohoto dílka. Nejspíš proto, že mi celek zněl s každým poslechem lépe a lépe.
Myslím, že ERRANTES udělali důležitý krok pro to, aby si jich metalový svět všiml. Časem se ale budou muset rozhodnout, kterou cestou chtějí kráčet dál. No, to už je z mé strany tak trochu spekulace. Potenciál v jejich hudbě je slušný a mají ještě něco jiného, entusiasmus hodný obdivu. To jak si za svým dílem stojí a chtějí se prosadit. Odehráli už několik živých vystoupení (s kladnou odezvou publika), snaží se svou práci zviditelnit, dostat ji do povědomí veřejnosti. Teď doufám neprozradím velké tajemství, ale pravdou je, že Robert už má napsaný scénář k videoklipu. Detaily si nechám pro sebe, stejně jako bodové hodnocení „Live Session 2015“, to si pošetřím na první dlouhohrající počin kapely, který zcela jistě přijde.
Národnost: Česká republika
Rok vydání: 2015
Médium: mp3@320kbps
Seznam skladeb:
1. Touch of Pain - 2. Kolíska hříchu - 3. King of the Night - 4. Saturnus
Label: vlastním nákladem
Žádné komentáře:
Okomentovat